Babičko, promiň, já to příští rok napravím! Aneb můj boj s bezlepkovým vánočním pečením.

Předvánoční honba za cukrovím mě naučila zase něco nového:
a) některé bezlepkové mouky jsou prostě nepoužitelné a nezaslouží si další šanci,
b) před pečením neuškodí meditovat, protože to může být dost stresová záležitost,
c) je dobré míti doma sádlo, nikdy nevíš, kdy se bude hodit (nebo slivovici, což by mohlo pokrýt bod b) a c) a vést rychleji k bodu d)),
d) babiččiny recepty letos na bezlepkovou verzi prostě nepředělám.

Babičko, promiň, já to příští rok napravím! Aneb můj boj s bezlepkovým vánočním pečením.

Je to tak. Vánoce letos přišly nějak brzy a já jsem se prostě nestihla připravit. Když jsem o víkendu pekla "lepkové" cukroví dle babiččiných receptů, říkala jsem si, že přece nemůže být tak těžké je převést do bezlepkové formy. Vždyť spousta lidí to tak dělá a nemůže si své cukroví vynachválit. A tak jsem se rozhodla, že já to přece také dokáži. No jo, kdo chce kam......

Co si budeme nalhávat, nejsem žádná majstr kuchařka. Vlastně až díky histaminové intoleranci a bezlepkové dietě jsem se naučila stát téměř denně u plotny, ale klasickou kuchyni u mě hledat nemůžete. Klasická česká kuchyně mě nikdy silně neoslovila a tak jsem se ani nesnažila hledat bezlepkové náhrady. Prostě si vařím své a ráda experimentuji. Ale když přišlo na ty Vánoce, vůně perníčků by chybět neměla. První várka perníčků dle receptu z USA, kde jsem použila Jizerku, dopadla docela dobře. A tak jsem vytasila těžší kalibr, bezlepkový základ Natural.

Okamžitě jsem nažhavila horkou linku a mamka poslala recept. Suroviny jsem si krásně navážila a začala těsto zpracovávat. Po prvních 10ti minutách mi došlo, že takto to prostě nepůjde. Něco je špatně. Rozhodla jsem se tedy přidat trochu více tuku, kokosový olej a sádlo v poměru 1:1 (protože naše babičky věděly, že když přidáme sádlo, bude upečené cukroví ihned křehké). Po dalších 10ti minutách mi došlo, že to stále nepůjde. Přidala jsem dalších 50 gr medu. V tu chvíli jsem začala trochu nervóznět a litovat, že jsem mouku použila, přestože se mi v předchozím receptu také neosvědčila. Ale tak přece to nevyhodím. Po dalších 10ti minutách mi začala trnout levá ruka a pravý triceps si naříkal jako po 50 klicích. Ke všemu zřejmě nemám žádnou kondičku (a kriticky hodnotím své sportovní výkony, budu muset přitvrdit). To by se na to jeden mohl...Ale přece to nevzdám. Přidávám dalších 50 gr sádla, jelikož kokosový olej došel. Díky za prozíravou maminku! Matlám matlám. Matně si vzpomínám, že ženské na netu radily přidat do drolícího se těsta citrónovou šťávu. Přidávám tedy citrónovou šťávu. Matlám matlám. Přemýšlím, jestli se půjdu spláchnout já nebo spláchnu to těsto. Při mém štěstí by to ucpalo záchod a byla by pohroma. Přidali byste vejce? Já také a přemýšlím, zda mají v 11 večer ještě někde otevřeno (bio nebio, jsem zoufalá). Při té příležitosti zjišťuji, že nám neteče voda. Možná bych to těsto měla přestat plácat všude kolem sebe a na sebe, lov vajec tedy padá. A tak stále třu a hnětu a snažím se těsto přemluvit. Cože? Vy si s těstem nepovídáte? Jak pak chcete mít dobré perníčky?

Začínám zpívat a těsto se drolí snad ještě více. Snažím se být pozitivní. Po dalších 5 minutách se mi opět mění nálada a nadávám na výrobce. To snad udělal schválně. Že já se nedržela rad na netu a nekoupila nějakou tu Schar. Ale Kašo, tak přece bys nebrečela. Nebrečela! Přidávám další kousek sádla a při představě množství, které už je uvnitř, se mi rovnou zaobluje zadek. Jestli to nebude jedlé, tak se asi picnu. Zapracuji a....těsto se rozmázne jak máslo. Skvělé, očividně jsem přestřelila. Matlám matlám. Jak tuto hmotu zvanou těsto budu válet a následně vykrajovat? Uklidňuji se, že to ještě ztuhne. Nakonec mi to nedá a do těsta naleji trochu rumu. No co už, ať to má aspoň trochu grády. Že bych si trochu cucla na uklidnění? Už jsem totiž skoro hodinu chtěla spát, to zase zítra bude den. Těsto zabalím a odkládám do lednice. Promiň babi, asi se ti tam v nebíčku teď docela škytá, ale já se vážně příště polepším.

Nakonec se vrátím a těsto v lednici ještě pohladím: "Odpočívej, zítra z tebe budou určitě skvělé perníky!"

Zdieľaj



Pridaj sa