Hrášok sa nezdá. Pre niekoho celkom obyčajná nudná zelenina, ale pravda je taká, že obsahuje veľké množstvo minerálov, vitamínov, vlákniny a cenných bielkovín, ktorých kombinácia pomáha v mnohých zdravotných situáciách.

Hrášok

Hrášok bol celkom populárny u našich predkov. Či už vo forme lacnej, sýtej a výživnej kaše, alebo bola obľúbená Pučálka.

Čo si budeme hovoriť, najlepší je hrášok čerstvý.
Ak čerstvý hrášok nezoženiete, určite kúpte radšej hrášok mrazený, ktorý ma síce asi o polovicu menej vitamínu C, ale ostatné hodnoty ostávaju pomerne rovnaké. Z výživového hľadiska je na tom najhoršie hrášok v plechovke, u ktorého skoro všetky nutričné hodnoty klesajú.

Čo všetko hrášok vlastne obsahuje

  • Vitamín K - výborný pre kosti a obnovu kostnej drene
  • Vitamín C - silný antioxidant
  • Vitamín A - pre zdravé kosti, zuby a zrak
  • Vitamín B1 - dôležitý pre správny vývoj a rast a funkciu nervovej sústavy
  • Horčik - zúčastňuje sa mnohých biochemických reakcií - pomáha enzýmom, svalom a nervom
  • Železo - základná zložka hemoglobínu
  • Kyselina listová - pre tehotné a nastavajúce mamičky
  • Luteín - karotenoid chrániaci oči pred slepotou a sivým zákalom
  • Vláknina - napomáha tráveniu a vstrebávaniu cholesterolu

Ďalej sú tu anti-stresová aminokyselina tryptofán, minerály fosfor, selén, zinok, vápnik a mnnohé ďaľšie vitamíny.

Pre koho sa hrášok najviac hodí?

Užitočný bude vďaka obsahu bielkovín pre vegetariánov. Nízkemu glykemickému indexu sa potešia diabetici. Hrášok sa hodí tiež pre ludí, čo majú problémy s vysokým cholesterolom, ochoreniami obličiek a pečene. Slúži tiež v prevencii rakoviny a makulárnej degenerácie.

Zdroje literatúry:

[1] http://nutritiondata.self.com/facts/vegetables-and-vegetable-products/25...
[2] http://whfoods.org/food-of-the-week-green-peas/#preptips
[3] http://www.healingfoodreference.com/peas.html
[4] https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed

Zdieľaj



Pridaj sa




Komentáre

Zobraziť profil EviCZka
~ 20.05.2013 - 11:52

Super, takové články mám ráda :)

Zobraziť profil emko
~ 20.05.2013 - 12:06

Vdaka...bude este chvilku trvat, kym popiseme poriadne vsetky suroviny.
Mna najviac zaujimaju aj take prakticke veci..kolko vitaminov a mineralov sa strati pri roznych sposoboch varenia, pecenia, ... ako je to s olejmi pri vysokych teplotach a ktory cukor je `najzdravsi` ..
No tesim na dalsie clanky a diskusie :)

Zobraziť profil EviCZka
~ 20.05.2013 - 12:59

To mě taky zaujímá :-) Proto jsem si to i vystudovala :-)) Na diskuze se také těším :-)

Zobraziť profil EviCZka
~ 20.05.2013 - 13:00

Snad budu přínosem :)

Zobraziť profil emko
~ 20.05.2013 - 13:18

urcite!
kazdy, kto chce vediet, ucit sa a rozmyslat, tak je nas clovek ;)

Zobraziť profil doctoor
~ 20.05.2013 - 20:22

Teším sa na ďaľšie podrobné rozbory, avšak rád by som sa spýtal ako to že dochádza k úbytku vitamínu C po zmrazení?resp. na zdroj tejto informácie? moderné mraziarenské firmy disponujú zariadeniami tkzv. shockery (dokonca sa domnievam že sú povinní také vlastniť), ktoré umožnia takmer okamžité zmrazenie suroviny na veľmi nízku teplotu. To je podobné ako keď sa mrazí tekutým dusíkom kedy takmer nedochádza k znehodnoteniu cenných látok nakoľko molekuly vody nestihnú kryštalizovať tak aby iečo svojim rozpínaním poškodili. Myslím si že mrazený hrášok je úplne relevantnou náhradou pokiaľ nieje čerstvý a jeho kvalita je takmer identická...ale rád sa nechám vyviesť z omylu!:)

Zobraziť profil emko
~ 20.05.2013 - 20:33

no, cakala som takuto otazku :)

v prvom rade zdroj:
http://nutritiondata.self.com/facts/vegetables-and-vegetable-products/25...
(btw. mam ho z kybce z robovho fora Nutrition links, tak by mal byt dost solidny, cerpaju odtialto http://ndb.nal.usda.gov/ndb/search/list, plus som to porovnavala s nejakou literaturou a sedelo to viacmenej)

No ale je to haluz a momentalne cakam na odpoved od rocheho ako chemika, lebo sama tam chcem niektore veci viac pochopit..

Otvorila som si totiz data pre:
hrasok surovy - mrazeny - v plechovke - surovy uvareny
(hodnoty pre 1 salok cca 145g a vyhadrene v percentach doporucenej dennej davky)

a teraz vit.C pre menovite:
97% - 40% - 20% - 42%
co je este celkom ok,
ale co mna osobne prekvapilo a musim si dostudovat, je prave uvolnenie vitaminu A pri vareni:
22% - 55% - 36% - 106%

vyzera to, ze vitamin A a K sa tepelnym spracovanim lepsie uvolnuju v potrave..

Zobraziť profil doctoor
~ 20.05.2013 - 20:42

wow ďakujem za vyčerpávajúcu odpoveď, som opat o nieco mudrejsi. prehliadol som akosi zdroje ktore si uviedla. ked sa dopatras k tomu akoje mozne ze sa to deje prosim zverejni. Takisto ma zaujima aj mechanizmus pre vit A a K. samozrejme ak sa ja k niecomu dopatram tiez dam vediet! inak skvely web, tesim sa na jeho svetlu buducnost, paradne recepty a mnozstvo uzitocnych informacii!

Zobraziť profil emko
~ 20.05.2013 - 20:45

nieco som uz nasla, ale neverim tomu na stopro, tak ako vravim, potrebujem ako chemik pablb potvrdenie od rocheho ci je to naozaj tak..
potom to urcite editnem a pripisem..

mna inak celkom potesilo, ked si len tak pozeras tie tabulky pre rozne tepelne upravy, ze to neni az tak drasticke s ubytkom vitaminov a mineralov..

tak doplnim info coskoro a zatial dik moc za mile slova, potesilo :)

Zobraziť profil doctoor
~ 20.05.2013 - 21:03

no jasne, mna to tiez milo prekvapilo! ako sa kedysi strasilo ze vyvarenim zeleniny vsetko zabijes, ale prd oxidacia je omnoho komplexnejsi proces a nic tak tragicke sa vlastne nedeje!:)

Zobraziť profil emko
~ 20.05.2013 - 21:10

presne tak! by sme boli uz mrtvi keby to bola pravda..
prave je zaujimave, ako urcite nutricne hodnoty este zvyraznis istou formou upravy..

no mam po ruke toto (snad sa k tomu dokopem coskoro :)

Zobraziť profil emko
~ 21.05.2013 - 08:51

ok..ad vitamin A pri tepelnej uprave, zatial takto, patram dalej (je to z dolu uvedenej knihy):
The many studies of the effects of processing and domestic cooking on
the levels of carotenoids in foods have produced conflicting results, owing
to differences in the experimental approach [33]. One of the factors
that may lead to considerable variation in analytical data on raw and cooked vegetables is the incomplete extraction of protein-bound carotenoids from the raw samples. Other factors are unaccounted loss of water
and leaching of soluble solids. The most reliable data are provided by
well-designed protocols that employ high-performance liquid chromatography (HPLC) to determine individual carotenoids.

Zobraziť profil emko
~ 27.05.2013 - 19:42

no asi takto z diskusie s rochem:

tak retinoly a fylochinony su najtermostabilnejsie vitaminy

cize ked varis potraviny surove, ktore ich obsahuju v nejakych
intracelularnych kompartimentoch s cosi tuku, tak dochadza varom
k rozruseniu struktury buniek a zaroven k tepelne urychlenej perkolacii
tej zmesi ze sa retinoly a fylochinony vyextrahuju do lipidickej fazy a
tato je potom v uvarenej potrave vyssie biologicky dostupna.

cize vo vysledku vsetky vitaminy okrem A a K klesaju, lebo termolyza,
zatial co A a K sa obohatia v lipidovej faze a rozvarenim sa ich dostupnost
zvysi.

Zobraziť profil doctoor
~ 27.05.2013 - 19:53

bomba! clear enough to me...vedel som ze v tom musia byt tuky!;)
vdaka za objasnenie.

Zobraziť profil emko
~ 20.05.2013 - 20:37

inak mas pravdu, ze takmer nemenne hodnoty pre hrasok surovy a mrazeny ostavaju (odchylky par percentu) pre:
vapnik, zelezo, proteiny, vit.K, thiamin, riboflavin, niacin,horcik a selen..
ostatne idu trosku dolu, ale stale je mrazeny hrasok imho fit nahrada za cerstvy ak nie je sezona

Zobraziť profil EviCZka
~ 20.05.2013 - 21:14

Co jsem našla já:
Stabilita vitaminu C
Ztráty při skladování, transportu a při přípravě potravin jsou známy u všech vitamínů. Vitamín C reaguje na vzduch, teplo a vlhkost mimořádně citlivě. Jako přibližné pravidlo platí, že ztráty vitamínu C jsou obecně o tolik vyšší, o kolik tepleji a déle se potraviny skladují. Jeden den při 20 °C stojí kapustu asi 12% obsahu jejího vitamínu C, tj. víc než jeden týden v chladničce. Je třeba mít přitom na mysli, že zelenina reaguje z hlediska ztráty vitamínu C různě citlivě. Hlávkové zelí lze uchovávat dokonce několik měsíců beze ztráty vitamínu C. Teplo však odbourávání vitamínu C podporuje. To způsobují speciální enzymy, které jsou zvlášť účinné při teplotách kolem 40°C, při 70°C dochází však k jejich zničení. Proto by se měla zelenina rychle přivést do vyšších teplot a pak pomalu připravovat. Přitom sice ztráta vitamínu pokračuje, ale značně pomaleji.
Při kuchyňské úpravě se může obsah vitaminu C v potravinách snížit o dalších až 70%. Vařením např. oloupaných brambor se sníží obsah vitaminu C o 30-50% a pokud k tomu připočteme vliv skladování (při pokojové teplotě se obsah vitaminu C u brambor každý měsíc sníží o 15%), vychází nám krajně pesimistická čísla. Krátké omytí syrové, nenakrájené zeleniny většinou nezpůsobuje žádné změny v obsahu vitamínu. Naproti tomu namáčení, které se často používá ve velkokapacitních kuchyních, vede ke ztrátám vitamínu C vyluhováním. Čím déle toto vyluhování trvá, tím jsou ztráty vitamínu C větší. Při rozmělňování, krájení, strouhání nebo mixování ovoce a zeleniny se díky takto zvýšenému množství ploch a zároveň díky porušení buněčné tkáně urychluje enzymatické odbourávání vitamínu C. Při rychlém a pečlivém zmrazení lze ztráty vitamínu udržet relativně nízké, takže hluboko zmrazená zelenina často vykazuje více vitamínu C než čerstvé ovoce a zelenina, které je skladováno mnohem kratší dobu dobu.
zdroj: Svět kulturistiky (http://kulturistika.ronnie.cz/)

Zobraziť profil emko
~ 21.05.2013 - 08:36

pekne!
som prave porovnala tieto udaje s udajmi v dolu spominanej knihe Vitamins in food a sedi to :)

Zobraziť profil klaura
~ 21.05.2013 - 00:05

ďakujem za tento článok ... aj za diskusiu ... :)